Historie
Nadace byla založena Janem Pivečkou, podnikatelem a nezávislým poradcem pro obuvnický průmysl. Jan Pivečka se v roce 1990 vrátil po 44letém pobytu v zahraničí do své rodné vlasti. Už jeho první cesta do tehdejšího Československa a setkání se studenty VUT ho přimělo uvažovat o tom, jak pomoci motivovat mladé lidi, podpořit je a umožnit jim získat zahraniční zkušenosti. Jan Pivečka proto tehdy v dopise ministrovi průmyslu ČSFR Vladimíru Dlouhému navrhl, že bude-li mu vrácena obuvnická továrna ve Slavičíně, která patřila Pivečkově rodině před rokem 1948, založí nadaci, která bude podporovat mladé lidi v Československu a tato nadace bude financována ze zisku této obuvnické továrny.
Privatizační a restituční politika v ČR však nebyla příznivá a Jan Pivečka po zdlouhavých jednáních obdržel pouze nepatrné množství akcií tohoto podniku bez šance na ovlivnění jeho chodu. To mu však nezabránilo uskutečnit ideu vzniku nadace. Došlo k tomu 27. listopadu 1996 vkladem zřizovatele ve výši 150.000,– Kč. V roce 1997 byla nadace zapsána do nadačního rejstříku a její zapsané nadační jmění činí 968 tis. Kč. Významným mezníkem pro možnosti finančního zabezpečení byl rok 2005, kdy se díky programu „Rozvoj regionálních nadací“ dvou brněnských nadací Vzdělávací nadace Jana Husa a Nadace Partnerství podařilo získat 2,8 mil. do fondu stability, čímž nadace získala prostředky pro předfinancování projektů, u kterých je zajištěna návratnost financí.
Nadace sídlí na Horním náměstí ve Slavičíně v domě č.p. 111, který od roku 2019 díky daru dcery Jana Pivečky Petry Blumenberg
i vlastní.
a realizovaných vlastních programů NJP poskytuje formou nadačních příspěvků finanční pomoc jiným právnickým a fyzickým osobám, především školám, studentům a zájmovým kolektivům. Pečlivým výběrem příjemců nadačních finančních prostředků sleduje jednak vytvoření řetězce spojených rukou jako symbolu vzájemné pomoci a také pyramidální efekt. Tyto dva principy jsou obsaženy i v logu nadace, jehož autorkou je zlínská designérka Jana Buch. Každý jednotlivec, který obdrží od nadace pomoc, přijímá také morální závazek pomoci v budoucnu dalším osobám, pokud si to bude moci dovolit. Nadace tím sleduje vytvoření co největšího okruhu lidí ochotných pomáhat druhým.
„Nabídka, týkající se založení nadace učiněná panu ministrovi Dlouhému na začátku devadesátých let byla míněna vážně a i když se nedala realizovat, stále platila. K tomuto dobrému úmyslu se začátkem devadesátých let přidalo rozhořčení nad neutěšenou situací způsobenou chováním určitých skupin a nad tím co následovalo. Podporoval jsem již „žabaře“, ekology, ekonoma při studiu v Anglii, studenty na školách, designéry obuvi a další. Byl jsem si vědom, že je velmi důležité ukázat mladým lidem již na školách, že o ně někdo projevuje zájem. Snažil jsem se jim dát motivaci organizováním soutěží. Učit je pracovat i mimo školu, dokázat vyhrávat a nezoufat při prohře. Když jsem si uvědomil, že akce se rozrůstají jak houby po deští, bez plánu a cíle, rozhodl jsem se v 1996 s přáteli, kterých jsem si vážil, realizovat založení nadace z vlastních omezených prostředků. Nepovažoval jsem tehdy ještě finanční vybavení nadace za důležité. Hlavní činnost spočívala v motivaci mladých lidí a stačilo najít si čas a jít dobrým příkladem. Situace se však změnila, jakmile jsme začali s realizací výstavby lesoparku pro rekreaci dětí. Také náš plán restaurace historické valašské dřevěnice se bez cizí finanční podpory nedá uskutečnit. Nejsme nadace do které vložil bohatý člověk část svého majetku pro který neměl využití nebo které bylo odkázáno dědictví slavného muže. Majetek Pivečkovy rodiny byl ztracen jednou zestátněním a podruhé privatizací, když byl zákonně „vytunelován“. Po Sametové revoluci se „poctivým řemeslem ševcovským“ velký majetek nahromadit nedal. Původní dobrý úmysl použít restituovaný majetek pro činnost nadace se tedy nedal uskutečnit. Nevadí mně to, poněvadž hodnotu nadace nevidím v tom jaký majetek se jí podaří nahromadit, nýbrž kolika lidem v nouzi dokáže pomoci a kolik mladých lidí motivuje a získá pro práci na zdravé občanské společnosti. Pro naši nadaci je důležité, zda se nám podaří uskutečnit co jsme si předsevzali. Nehledáme projekty kam investovat nýbrž máme mnoho akcí v procesu realizace a hledáme jen spolupracovníky, které naše aktivity osloví a kteří nám pomohou tyto akce dělat o něco lépe než nám to naše prostředky dovoluji. Otec mne vychoval, ze nesmím nikdy pracovat jen pro peníze. Práce musí bavit, mít cíl a musí sloužit druhým a přinášet uspokojení. V tomto duchu jsem žil svůj život a v tomto duchu jsem založil Nadaci Jan Pivečky.“